Kořeny alternativního stravování aneb někde to začít muselo – 3. část

Od : | 0 Komentářů | On : Březen 30, 2015 | Kategorie : O lidech

Kořeny alternativního stravování aneb někde to začít muselo

Máte pocit, že boj za práva zvířat je jakýmsi výstřelkem současnosti? Výkřik do tmy, který brzy ztratí na intenzitě? Myslím, že je veganství velice podceňováno. Stejně jako se dnes vede zdlouhavá válka proti alkoholu a cigaretám, rozjíždí se boj mnohem oprávněnější. Užíváním cigaret (pokud tedy nejsou testovány na zvířatech) a alkoholu, totiž poškozujeme pouze sami sebe, své vlastní zdraví. Jak ale můžeme ospravedlnit zabíjení milionů nevinných zvířat pro vlastní pohodlí.

Možná bude překvapením pro mnoho z vás, když prozradím, že i alternativní myšlenky dnešních veganů mají historii. Už jsem vám představila dvanáct skvělých mužů, kteří svým působením ovlivnili nejen čas, v němž sami žili. Jejich názory, filozofie života se nesou jako ozvěna až do dnešní doby. Aby jich ale nebylo málo, přináším další čtyři velká jména.

Lev Nikolajevič TolstoyLev Nikolajevič Tolstoj – je největším romanopiscem všech dob – tak ho alespoň označila Virginie Wolfová, která ruského spisovatele obdivovala. Mezi jeho největší díla patří Vojna a mír a Anna Kareninová. Tento muž však není znám pouze svou literární činností. Zůstalo po něm poselství o nenásílí. Navíc se netajil svým vegetariánství a hlasitě ho prosazoval. Jistě jste už někdy slyšeli jeden z jeho nejznámějších výroků: “Dokud budou na světě jatka, budou i pole válečná.”

 

Když vidíte děti, jak trýzní kočku nebo ptáčka, napomínáte je, učíte je soucitu s živým tvorem. Ale sami chodíte na lov a zasedáte k obědu, pro který bylo zabito pár tvorů. Nepozastavíte se nad touto zjevnou protichůdností?

Masožravost je pozůstatek nejprimitivnějšího barbarství.

Vegetariánství je kritériem, podle něhož poznáme, jestli je něčí snaha o morální dokonalost pravdivá a upřímná.

LeonardoLEONARDO da Vinci da Vinci – myslím, že tohoto člověka snad ani není třeba představovat. Skutečně všestranně nadaný muž (vynálezce, spisovatel, malíř, sochař, architekt, hudebník, přírodovědec,…) se zapsal do jakéhosi kolektivního vědomí tak silně, že bychom se jeho vlivu jen těžko zbavovali. 🙂 Obávám se, že je příliš náročné Leonardovo dílo ve stručnosti popsat. Jistě ale znáte například obraz Poslední večeře nebo dílo Mona Lisa, které způsobilo a stále způsobuje mnoho dohadů.

V mládí jsem se zřekl jedení masa a přijde ještě den, že lidé mně podobní se budou na zabíjení zvířat dívat tak, jako se dnes dívají na zabíjení lidí.

Vpravdě je člověk králem zvířat, neboť je svou brutalitou předčí. Žijeme ze smrti druhých. Jsme chodící hřbitovy!

 Jeremy BenthamJeremy Bentham – byl od malička velice nadaný. Brzy se naučil hned dvěma jazykům – latině a francouzštině. Je známý svým působením v politice a to jako radikální společenský reformátor, právní teoretik, zakladatel utilitarismu a kritik lidských práv. Jeho největším dílem je Úvod do principů morálky a zákonodárství.

 

 

Snad jednou nadejde den, kdy i zbytku živoucího stvoření budou vrácena práva, která mu mohla býti odňata pouze tyranií. Francouzi již prokázali, že tmavá barva kůže není žádným důvodem k tomu, aby byla lidská bytost ponechána bez ochrany svévoli kdejakého trýznitele. Snad si jednoho dne nakonec uvědomíme, že ani počet nohou, ochlupenost pokožky nebo zakončení ocasem nejsou dostatečným důvodem k tomu, abychom témuž osudu ponechali kteroukoli citlivou bytost. Neboť podle jakého jiného znaku bychom měli načrtnout hraniční čáru? Měla by to být schopnost uvažovat, nebo snad schopnost hovořit? Dospělý pes nebo dospělý kůň jsou mimo jakoukoli pochybnost mnohem rozumnější i mnohem společenštější než novorozenec starý jeden den, jeden týden, či dokonce jeden měsíc. Ale i za předpokladu, že by tomu bylo jinak, změnilo by se na věci něco? Otázkou totiž není, jestli mohou myslet, ani zda dokáží hovořit, nýbrž mohou-li trpět.

Jean- Jacques RousseauJean- Jacques Rousseau – francouzský spisovatel a filozof narozen ve Švýcarsku. Byl velice významně ovlivněn romantismem a Francouzskou revolucí. Většina jeho myšlenek pochází z víry v dobrotu, která je základem a pravou podstatou každého člověka.

 

 

 

Jedním z důvodů, že masitá strava neodpovídá člověku, je lhostejnost, jakou projevují děti vůči ní a chuť, jakou mají na zeleninu, mléčné výrobky a ovoce.

Všechna zvířata nedůvěřují člověku a právem.

Mohlo by vás zajímat:

Kořeny alternativního stravování aneb někde to začít muselo – 1. část

Kořeny alternativního stravování aneb někde to začít muselo – 2. část

Share on Facebook4Share on Google+1

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *