Kořeny alternativního stravování aneb někde to začít muselo – 1. část

Od : | 0 Komentářů | On : Leden 9, 2015 | Kategorie : O lidech

Kořeny alternativního stravování aneb někde to začít muselo

Věděli jste, že i alternativní stravování má svou historii? Nejsme první. Existovali před námi i jiní, kteří vnímali bezpráví páchané na zvířatech stejně jako my. A tohle jsou jejich nezapomenutelné výroky:

Thomas Jefferson - třetí americký prezidentThomas Jefferson – nebyl vegetariánem v dnešním slova smyslu. Podle úryvku z jeho dopisů, můžeme snadno poznat, že šlo o člověka, který jedl maso. Jeho spotřeba byla však tak minimální, že mohlo být považováno za pouhé “koření pro jeho zeleninu”, jak řekla jeho vnučka Ellen W. Coolidge. Tak nebo tak byl Thomas Jefferson moudrým mužem, který dnes inspiruje miliony lidí po celém světě.

Until we stop harming all other living beings, we are still savages.

Dokud nepřestaneme ubližovat ostatním živým tvorům, budeme pořád barbary.

Albert-EinsteinAlbert Einstein – přešel na vegetariánství ke konci svého života. Ovšem samotnou myšlenku prosazoval již mnohem dříve, což je doložitelné z mnoha zachovaných dopisů. Asi rok před svou smrtí napsal muži jménem Hans Muehsam: “So I am living without fats, without meat, without fish, but am feeling quite well this way. It always seems to me that man was not born to be a carnivore.” Takže žiji bez tuků, masa a ryby, ovšem cítím se docela dobře. Podle mého názoru se člověk vůbec nenarodil jako masožravec.

Nothing will benefit human healt and increase chances for survival of life on Earth as much as the evolution to a vegetarian diet.

Nic nebude lidskému zdraví prospěšnější a nic nezvýší šance na zachování života na Zemi více než přechod na vegetariánskou stravu.

mahatma-gandhi

Mahatma Gandhi – se za svůj život stal nejen vůdcem indického odboje za nezávislost, ale také duchovním mistrem a učitelem celého světa. Gandhi byl vegetariánem. Na jedné ze svých přednášek prohlásil, že by se vzdal i mléka, a že to dokonce několikrát vyzkoušel, ale kvůli zdravotním problémům se k němu pokaždé vrátil. Na toto téma také řekl: “That has been the tragedy of my life.” To byla tragédie mého života.

The greatness of a nation and its moral progress can be judged by the way its animals are treated.

Velikost národa a jeho mravní pokrok se pozná podle toho, jak zachází se zvířaty.

budhaGautama Siddhartha neboli Budha – je celosvětově známý učitel a zakladatel Budhismu. Vedl své mnichy k tomu, aby se nestravovali masem. Ti však žili z toho, co jim bylo darováno (z almužny), a proto jim bylo maso povoleno, pokud nebylo zvíře zabito, čistě pro jejich užitek. Přesto všechno se Buddha stravoval nejraději vegetariánským jídlem, a jelikož o tom lidé věděli, pravděpodobně na tento fakt brali ohledy.

To become vegetarian is to step into the stream which leads to nirvana.

Stát se vegetariánem, znamená udělat krok do proudu, který tě přivede k nirvaně.

pythagorasPythagoras –  byl, jak všichni víme, proslulým řeckým matematikem, astronomem a filozofem. Jen málo lidí ale tuší, že byl také jedním z prvních známých vegetariánů. Phytagorova dieta (jídelníček) bylo obecné pojmenování pro bezmasé stravování. Jelikož pojem “vegetarián” vznikl teprve až v 19. století, dal by se Phytagoras zvát, kromě jiných titulů, zakladatelem vegetariánství.

As long as Man continues to be the ruthless destroyer of lower living beings, he will never know health or peace. For as long as men massacre animals, they will kill each other. Indeed, he who sows the seed of murder and pain cannot reap joy and love.

Pokud bude člověk pokračovat v ničení nižších živých bytostí, nikdy nepozná zdraví, nebo mír. Dokud budou lidé vraždit zvířata, budou zabíjet i jeden druhého. Protože ten, který zasévá semeno vraždy a bolesti nemůže sklízet radost a lásku.

PlutarchPlutarchos – je známý jako řecký historik, filozof a spisovatel, který byl autorem hned několika moralistických děl. Ve svých etických spisech Moralia dokonce najdeme obhajobu Pythagora a jeho vegetariánství. “Can you really ask what reason Pythagoras had for abstaining from flesh? For my part I rather wonder both by what accident and in what state of soul or mind the first man did so.” Můžete se skutečně ptát, jaký důvod měl Pythagorus k odmítnutí masa? Mě by zajímalo spíše, jaká nešťastná náhoda přivedla člověka k jeho požití.

But for the sake of some little mouthful of flesh we deprive a soul of the sun and light, and of that proportion of life and time it had been born into the world to enjoy.

Kvůli soustu masa připravíme duši o slunce a světlo, o život a čas, který jí byl dán, proto, aby se na tomto světě radovala.

 

Mohlo by vás zajímat:

Kořeny alternativního stravování aneb někde to začít muselo – 2. část

Kořeny alternativního stravování aneb někde to začít muselo – 3. část

Share on Facebook0Share on Google+1

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *