Mléko pro zdravé kosti? Pravda nebo fikce?

Od : | 0 Komentářů | On : Únor 10, 2015 | Kategorie : O zdraví, O zvířatech

kráva

Co vlastně o mléce víme? Od malička nám bylo vštěpováno, že je mléko zdravé a plné vápníku, který je důležitý pro naše kosti a pro jejich správný vývoj (hlavně v dětství). Denně skenici mléka – to je léty zažité pravidlo, které zakořenilo do lidského vědomí pod nátlakem často lživých reklamních kampaní. Jak je to ve skutečnosti? Jak rozeznat, kdo nám říká pravdu?

Nevěřte všemu, co se píše a začněte sami hledat, sami zjišťovat. Mějte zájem. Nebudu vás přesvědčovat o prospěšnosti či škodlivosti mléčných výrobků, ale předložím fakta o fungování lidského organismu, fakta o výrobě mléka a zodpovím nejčastější otázky týkající se tohoto tématu. Jednoduše poodhalím závoj. Zbytek je na vás.

Co ve skutečnosti mléko představuje?

Co vidíte, když někdo řekne mléko? Bílý nápoj balený v krabicích, v lepším případě ve skle? Velké množství vápníku? Tradice? Farmy? Kravičky?

Trochu se pohrabu v systému přesvědčení nejen všech masožravců, ale také vegetariánů. Položme si zásadní otázku: Co ve skutečnosti mléko představuje? Tento tolik oblíbený nápoj je vlastně mateřské mléko jiného živočišného druhu. Nyní se zeptám ještě trochu jinak: Co je to mateřské mléko? Pokud odpověď neznáte, stačí si zadat dotaz do vyhledávače a například wikipedie poskytne tuto informaci:

Mateřské mléko je optimální strava, která umožňuje snadné trávení a vstřebávání živin; složení a množství mateřského mléka se mění podle potřeby dítěte.

Poslední věta je v tomto případě zásadní. Každý živočišný druh (bavíme se nyní o savcích samozřejmě), ať už jde o krávu, kozu, delfína, myš nebo člověka, má jiné potřeby, jinou skladbu těla a docela odlišnou rychlost růstu. Pijeme tedy mateřské mléko, které mělo patřit například nějakému telátku. Z jakého důvodu to vnímáte jako přirozené? Stejně tak byste se mohli přisát na mléčnou žlázu třeba kočce. V čem je takový rozdíl? Můžeme se vymlouvat na tradici, ale jakmile nad tímto faktem popřemýšlíme, pravděpodobně si budeme při pití mléka připadat trochu nepatřičně.

materske mleko - kocka

materske mleko - ovce
materské mleko - prase

Teď už víme, že je složení mateřského mléka pro každý živočišný druh jiný. Tele se například během krátké doby vytáhne do výšky a zmohutní. Musí být silné. Tudíž je tomu obsah kravského mateřského mléka přizpůsoben. Navíc i každé tele má jiné potřeby. Jednomu chybí to a jinému ono. Žádné mateřské mléko není stejné.

Nyní si představte, že člověku, který roste několik dlouhých let, než dosáhne dospělosti podáváme kravské mléko, na němž telátko vyroste za zlomek té doby. Nepotřebujeme vědu, abychom si uvědomili, že něco není v pořádku.

Jediné mléko, se kterým by měl člověk za svůj život přijít do kontaktu, je to od jeho matky.

Mléko pro zdravé kosti!

Jeden z nejpoužívanějších argumentů se týká vápníku, které mléko obsahuje. Abychom zjistili, jak to vlastně je, vezmeme to z trochu jiné stránky, než nám média předkádají.

Lidské tělo je přirozeně zásadité. Tudíž bychom jeho pH měli udržovat někde mezi 7,35 – 7,45. Velké množství kyselinotvorných potravin, anebo jiných negativních podnětů (např. stres) vytváří nerovnováhu. Proti tomu se naše tělo snaží bojovat. Nejjednodušším způsobem je vzít zásaditou látku (nejčastěji jí bývá vápník z kostí a zubů) a tu k vyrovnání pH použít.

Stav překyselení je odborně nazýván acidóza. K mírným příznakům může patřit:

  • bolest hlavy
  • únava
  • pocit na zvracení až zvracení
  • dehydratace
  • nechutenství
  • průjem, aj.

Mezi závažnější projevy spadá:

  • cukrovka
  • artritida
  • lupus
  • tuberkulóza
  • osteoporóza
  • vysoký krevní tlak
  • rakovina

Největší vliv na pH lidského organismu má náš jídelníček. Nebudu se v tomto článku zabývat množstvím potravin, jejich zásadou či kyselostí, ale zaměřím se konkrétně na mléko a jeho produkty.

Mléko je kyselinotvorné. Tudíž navzdory vápníku, který jistě obsahuje, je nám to, lidově řečeno, houby platné. Klasické trvanlivé, pasterované mléko je silně kyselinotvorné. Jediné zásadité mléko je to (lidské) mateřské a paradoxně mezi slabě zásadité můžete počítat i kozí mléko, kozí sýr a neutrální pH má syrovátka a čerstvé nezpracované mléko. Jenomže upřímně kolik z nás s takovým přijde do kontaktu?

Klamavá reklama – jedině tak můžeme pojmenovat to, co se nám reklamní spoty snaží vnutit. Myslíme si, že svým dětem dáváme to nejlepší pro jejich růst, a přitom děláme naprostý opak. Zakládáme jim na zdravotní problémy.

Veselá nebo smutná kráva?

Nyní se zmíním o tom, co většina masožravců a dokonce i vegetariánů nechce slyšet. Mlékárenský průmysl je v mnoha směrech horší než ten masný.

Z jakého důvodu? Vždyť v masném průmyslu zvířata umírají! Jsou chladnokrevně zabíjena!

Umím si představit ty reakce.

Na místo zbytečných dohadů a polemizací přejdeme k faktům. Nebojte se, nebudu vás děsit strašlivými záběry z průmyslových farem. Pokud se ale vyděsit chcete, stačí zadat dotaz na youtube. Tam toho najdete spoutu. Přesto všechno vás neušetřím informací, které byste o chovu krav pro mléko měli vědět.

  1. Kravám jsou bolestivými zákroky odstraňovány rohy – tzv. odrohování, které se provádí převážně žhavým železem. Rohy musí být vyjmuty včetně pučnic, aby znovu nenarostly. Důvody k tomuto úkonu jsou, aby zvířata nemohla poranit své pečovatele (spíše mučitele, pokud se zeptáte mě) anebo sebe navzájem, když jsou drženy v těsných prostorech.
  2. Krávy jsou pravidelně uměle oplodňovány (vždy dva až tři měsíce po porodu) – každá matka ví, jak je těhotenství, porod a vůbec celé mateřství nejen krásná, ale i náročná záležitost. Teď si představte, že vám to krásné vezmou. Co zůstane? Kráva nepřichází do kontaktu s býkem, jak by si někteří lidé mohli naivně myslet. Býkovi je semeno odebráno a do krávy vloženo. Kdyby tohle učinil člověk jinému člověku, zvali bychom takový akt znásilněním.
  3. Telata jsou kravám odebírána – po oplodnění kráva odnosí a porodí tele. Jistě si umíme představit tu radost. Alespoň něco z toho zlého vzešlo. Krásná živoucí bytost. Jenomže chyba. Telátko si totiž dělá drzý nárok na kravské mateřské mléko. Co si to o sobě vlastně myslí? Tele je tedy brzy po porodu od krávy odebráno (cca do 12 hodin). Samozřejmě nejde o žádné mírumilovné loučení. Zkusili jste už někdy vzít matce její novorozeně? Gary Yourovsky popsal nářek takto okradené krávy jako to nejstrašnější, co v životě slyšel. Nemluvě o tom, že je tento stresující zážitek krávě zprostředkován mnohokrát za její život.
  4. Býčci na maso, kravičky na mléko – telátka jsou dále 2x denně krmena umělou výživou (normálně by se krmila přibližně 16x denně), dopována látkami pro udržení imunity (tu by jinak získala z mateřského mléka) a držena bez možnosti řádného pohybu v kotcích o velikosti sotva 3m2. To se neobejde bez zdravotních problémů. Pokud je telátko samice čeká ji to samé, co matku – pravidelné znásilňování, odebírání mláděte, hodiny prostáté na jednom místě se stroji přisátými na neběhlé vemeno, a samozřejmě v době, kdy přestane dávat dostatečné množství mléka, ji čekají jatka. Pokud je narozen býček putuje na jatka rovnou.
  5. Nekonečné hodiny dojení – to způsobuje rozsáhlé záněty a hnisání. V průmyslové výrobě se nečeká, až se kráva vzpamatuje, zahojí a je vše zase v pořádku. To by se totiž prodražilo. Nadopuje se antibiotiky a jede se dál. Navíc stroje nerozlišují hnis a krev od mléka, vysají všechno. Od čeho slouží pasterizace, ptáte se? Ano, mléko se pasteruje. Bohužel nejde o proces separační, ale čistící. Takže nejenže dobrovolně pijete cizí mateřské mléko (nemluvě o tom, že jde o docela odlišný živočišný druh), ale docela ochotně si pochutnáváte i na vyčištěném hnisu a krvi z kravského vemene. Dobrou chuť!
  6. Přirozená délka života krávy je cca 35 – 45 let. V péči lidského průmyslu se dožijí pouze 5 až 6 let! Myslím, že tento fakt vypovídá sám o sobě a nepotřebuje dalšího komentáře. 🙁

Bio chovy a farmy

Rozhodli jste se vzdát mléka z průmyslových velkochovů? Dobře! Chcete přejít na mléko z biofarem a ekologických chovů? No… Po pravdě věcem moc nepomůžete. :-/

Jediné vylepšení spočívá totiž v tom, že:

  • telata minimálně 3 měsíce pijí kravské mateřské mléko
  • krávy mají možnost výběhu (ustájení může být však různé, i když s kvalitní podestýlkou)
  • nemocné krávy jsou ošetřeny přírodně či homeopaticky, teprve až v krajních případech se přistupuje k antibiotikům, a dokud nemoc trvá, není odebíráno mléko

Zbytek zůstává stejný.

Alternativní nápoje

Pokud máte strach, že vám bude mléko chybět a nevíte, jak bez něj dál žít, mám pro vás dobrou zprávu. V dnešní době existuje spousta náhražek. Uvádím jen základních pět typů, protože díky kombinaci a ochucování vznikne skutečně mnoho možností:

  • kokosovo-rýžové mléko (doporučuji vyzkoušet nápoj od firmy Isola, který je dokonce dostupný i v supermarketu Albert) – skvělé na lupínky, müsli atp.
  • rýžové mléko – je skvělé do sladkého i slaného pečení, protože nemá výraznou vůni ani chuť, takže nepřebíjí ostatní suroviny
  • sojová mléka (vanilková, přírodní, jahodová, banánová,…) – jedním ze známých výrobců je firma Alpro a Provamel (PS: vanilkové mléko od Alpra je vynikající do kávy)
  • oříšková mléka – rozhodně bezkonkurenční náhražka živočišného mléka; mezi snadno dostupné varianty patří například mandlové a lískooříškové nápoje od Alpra
  • ovesné mléko

Výhodou je, že mnoho z těchto nápojů můžete udělat doma a skutečně to není nic náročného. 😉 Nemluvě o tom, že například mandlové mléko obsahuje hodně vápníku a díky tomu, že je narozdíl od kravského mléka zásadotvorné, vápník tělu skutečně dodává.

Dokonce znám jedince, kteří dávají těmto nápojům přednost díky jejich vynikající chuti. A to nejsou ani vegani, ani vegetariáni.

POZOR!

Největší jistotu, že dáváte tělu zásadotvorný produkt máte, jestliže je čerstvý, tudíž ideálně připravený doma. Alternativní oříškové či kokosové nápoje vám nezaručují (díky dlouhé době uskladnění) zásadotvornost.

To samé platí u zeleniny a ovoce. Jakmile je zpracujete, zásadotvornost po několika hodinách vymizí a nahradí ji kyselotvornost.

Chov dobytka z pohledu ekologie

Už dlouho se na toto téma mezi lidmi diskutuje, takže nejde o novou informaci.

  • skleníkový efekt – kráva vyprodukuje během krátkého života, který je jí dopřán téměř 4,5 tuny oxidu uhličitého
  • okyselování a eutrofizace vodních zdrojů
  • kácení stromů – průmyslově chovaný dobytek spotřebuje obrovské množství sóji a kukuřice a na to je třeba polí, kde se tyto plodiny pěstují
  • hlad – to, co krávy zkonzumují daleko přesahuje množství produktu, který získáme; kdybychom na polích určených k výživě dobytka, pěstovali pšenici, nebo jinou plodinu vhodnou pro člověka, nakrmili bychom docela snadno všechny, co trpí hladem

Zároveň si myslím, že je zbytečné zmiňovat, že pokud si odřekneme mléčné produkty, činíme tak soucitné rozhodnutí.

materske mleko - krava

Zdroje informací: Wikipedie, Informační list hnutí DUHA, Celostní Medicína, Na Kobylce 12, Blog Michal Škrabálek, Gnosis9

Share on Facebook4Share on Google+0

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *